Tak podzim je tady a konečně na mě padla i nějaká nemoc, takže jsem skončil na antibiotikách. No a to je ten nejlepší čas na to, podívat se trošku na fotky za poslední měsíce a dát je na web. No a začneme třeba lítáním.
Mistr Vana přišel s nápadem, že v pátek má nějaké jednání u dodavatele ve Slovinsku a že při té příležitosti bychom mohli něco polítat, než přijde zima. Takže ve čtvrtek jsme vyrazili rovnou z práce směr Ljubljana. Večer pracovní večeřička, v pátek ráno ja procházka a Vana do kvádra a makat. Ale odpoledn jsme ještě stihli zkusit startovačku Ambrož a trošku tam posvahovat. No na pozdní odpoledne docela dobré polítání.
Tracklogy
http://www.xcontest.org/world/cs/prelety/detail:Vanis/18.10.2013/14:28
http://www.xcontest.org/world/cs/prelety/detail:tvidlak/18.10.2013/14:25
Večer jsme přejeli do Tolminu. Dali pár piv, super večeři u Viliho a šli se vyspat. Ráno jsme začali řešit jak se dostat na startovačku. Protože je po sezoně, tak všechny parataxi nás poslali do háje, že už nemakaj. No nic, jedem nahoru autem a nějak se pro něj pak dostanem. Prostě jsme rebelové .
Nahoře jsme společně s dvěma Maďary. Vyčkáváme. V poledne to borci nevydrží a startujou. Petr taky, tak si říkám jdeme na to. Zvednu křídlo, poryv z boku a už ho mám na zemi. A to tak šikovně, že mám úplně zamotaný šnůry. Su na sebe pěkně nasranej, no co no nováček…. Tak si to vemu za hranu a tam se to snažím 20 minut rozmotat.
Nakonec se to ukázalo jako výhra. Oba Maďaři hnijou a Petra vidím někde za rohem brousit vršky stromů. Mezitím přijeli dva místňáci. Borec mi ještě pomohl roztáhnout křídlo. fouklo pěkně trošku proti. Není na co čekat. Tentokrát už v pohodě startuju. Uletím asi 10 vteřin a hned krásnej stoupák a bez problémů se zvedám nad startovačku.
Už se mi zdá, že jsem dost vysoko tak si říkám, zkusím přeskočit. Ještě volám do vysílačky Petra, kterej mě viděl a myslí si, že by mi to mohlo stačit. Točí stejněj stoupák a za chvíli už valí za mnou. Já sem sice přeskočil, ale s mým chabýma zkušenostma už jsem se nezvedl. SIce jsem chvilku bojoval na dalším kopečku, ale pak sem si musel najít nějakou loučku mezi políčkama. Petr si našel krásnej kotlík kde se zvedl a pokračuje směr Kobarid. Su na sebe zase nasranej, když to vidím a divím se, že sem tam neletěl taky, když tam logicky musel nějakej stoupák být…. jojo to je o těch nalítanejch hodinách.
Volám Petrovi ať letí a že zatím zkusím dostat dolů auto a pak ho někde vyzvednu. To je úděl nás looserů . Za hodinku jsem zpátky v Tolminu u přistávačky a potkávám Maďary. Ptám se jestli jedou ještě nahoru (někdo jim předtím svezl auto). A oni, že ne. Tak už sjem se připravoval psychicky na stop a hlavně ukrutnej výšlap. Pak ten jeden vyměk a říká, že mě nahoru svezou a jeden z nich ještě zkusí letět. Juchůůůůů. Takže za 45 min zase nahoře u startovačky. Beru auto a jedu dolů. To už Petr hlásí do vysílačky, že je na nějakým poli u Kobaridu. Doletěl až na úpatí Stolu, ale už se nezvedl. Očividně má radost, že se podařilo tak rychle dostat k autu, takže za půl hodiny jízdy jsem u něj a valíme už směr kemp, pivo a večeře. Parádní den.
Tracklogy
http://www.xcontest.org/world/cs/prelety/detail:Vanis/19.10.2013/11:52
http://www.xcontest.org/world/cs/prelety/detail:tvidlak/19.10.2013/12:22
V neděli prší, takže ještě zkoušíme Lijak, ale tam je stejně… takže balíme a jedem dom.
Každopádně takhle ke konci října super víkend a pro mě dalších pár minut ve vzduchu…
Fotek moc není bo nebyl čas, ale něco z foťáku od Petra a z telefonu ode mě.
